Seriál od snu k vlastnímu bydlení „Pořádný grunt je základem úspěšné stavby“
Ahoj stavebníci, tak jsem se motal kolem stavby základové desky a dozvěděl jsem se spoustu zajímavostí a užitečných informací. Jestlipak třeba víte, co je základová spára, nebo nezámrzná hloubka, že geodetické lavičky nejsou na sezení, že se žáby používají na hutnění (au) a že kozičky nejsou jen na mlíčko 😀 ? Já to třeba nevěděl, tak jsem se rozhodl, že o základové desce Vám něco chytrého napíšu, protože Pořádný grunt je základem (nejen)úspěšné stavby.
Kvalitní základová deska začíná už od projektu, respektive od inženýrsko geologického průzkumu a stanovení radonového indexu stavebního pozemku. Podle zjištěných hodnot projektant zpracuje návrh základů včetně způsobu ochrany před vlhkostí.
Obvyklá šířka základových pasů pro standardní dům je 60cm, hloubka min. 80cm, obvykle 1m. Vnitřní pasy nemusí být prováděny do nezámrzné hloubky jako obvodové, obvykle mají hloubku pouze cca 40cm. Každý m3 betonu stojí nemalé peníze a tak je potřeba podle únosnosti zeminy zvolit opravdu bezpečné, ale také ekonomické založení.
Před vlastní betonáží základů se provádí výkop základových pasů, předem již máme sejmutou ornici z plochy staveniště. Odpovědný geodet musí vytyčit vlastní stavbu a geodetické vytyčení přenese a zajistí na tzv. lavičky, od kterých vše potřebné odměřujeme po celou dobu hrubé stavby. Při provádění výkopů je důležité dodržet, ale nepřehrabat jejich šířku a hloubku, zbytečně bychom platili více za nadspotřebu betonu. Nejdůležitější je provedení ručního dočištění základové spáry, neboť zkypřená hlína od bagru musí být pečlivě odklizena.
Základy, respektive jejich spodní část, se vylévají přímo do terénu. Do této části základů pokládáme před betonáží zemnící pásek FeZn po celém vnějším obvodu a vytáhneme si v určených místech podle projektu části elektro, obvykle dva zemnící dráty na budoucí připojení svodů hromosvodu. Pokud chceme mít základy nad stávající terén zbavený ornice, musíme základové pasy nad terénem bednit, respektive použít tvarovky ztraceného bednění zpevněné armovací výztuží.
Doporučuji spíše ztracené bednění, neboť vyzdění z tvarovek bývá přesnější, dá se lépe rozměřit a také potřebujeme mít rovinu pro přiteplení základů a soklu domu. Základy a návazně sokl domu se přitepluje polystyrenem, který musí být nenasákavý. Ještě nutno připomenout vhodnost propojení základového betonu a ztraceného bednění trny armatury, stačí průměr 10 – 12mm do otvorů bednících tvarovek, které následně důkladně zabetonujeme. Z poslední řady bednících tvarovek si můžeme nechat vyčnívat armaturu nad horní hranu základových pasů a následným ohnutím o 90 st. ji provázat do kari sítí betonové mazaniny desky. Tím dosáhneme kvalitního propojení pasů a desky.
Při provádění založení domu souběžně provádíme ležatou kanalizaci a případné další prostupy pro plyn, elektriku a vodu. Pozor obzvláště na dobré rozměření vyústění kanalizace, neboť obvykle vede v budoucí stěně domu. K tomu stále využíváme zmíněné geodetické lavičky.
Podle typu zeminy se pod základy před betonáží doporučuje podsyp štěrkem, který zahutníme do zeminy jako separátor betonu od hlíny. Tento podsyp ale zásadně neprovádíme u jílovitých půd. Přečtěme si proto návrh založení, který je součástí každého projektu a každý statik nám tyto přesné pokyny popisuje v technické zprávě.
Základové pasy ukončíme vodorovně ve výšce pod základovou deskou. Následně po provedené kanalizaci prostor mezi pasy zasypáváme vhodnou zeminou nebo recyklátem – při větší vrstvě je lépe hutnitelný. Zásypy důkladně hutníme tzv. žábou po 20cm, konečná vrstva bývá obvykle 10 cm štěrkopísku. Následuje rozložení kari sítí, které stavíme na tzv. kozičky, aby byly přizvednuty nad zásypem, nezapomeňme na přesahy alespoň na dvě oka. Po důkladné kontrole směrové i výškové provádíme betonáž základové mazaniny v obvyklé tloušťce 10 – 15cm podle projektu.
Domy takto zakládané na rovném terénu nepřinášejí obvykle velké problémy, náročnější založení je ve svahu nebo při uskakování domu po mezipatrech, složité mohou být i částečně podsklepené domy.
Pro založení rodinného domu na rovném terénu obvykle postačí beton pevnosti B15, u složitějšího založení B20, každopádně ale dodržujme projektový návrh statika, který by měl být součástí projektové dokumentace.
A jak je to s cenami? Od firmy Vám standardní základy na rovinném pozemku vyjdou kolem 1.700,- Kč/m2. Rozpětí se pohybuje od 1.500,- až 2.500,- Kč/m2. Pokud máte čas, spoustu sil a nadbytek energie a rozhodnete se stavět základy svépomocí s ručním kopáním a výrobou vlastního betonu, můžete se dostat na cenu okolo 1.000,- Kč/m2.
Držím Vám stavebníčci své zelené palečky a jdu se vykoupat, nějak jsem při tom psaní seschnul 😀
